Léčba parodontitis

Léčba onemocnění parodontu,zejména parodontitis, je vždy záležitost dlouhodobá.Je to v podstatě proces trvající řadu měsíců a sestává z několika návštěv v ordinaci dentální hygienistky a několika návštěv v ordinaci parodontologa . Základním léčebným opatřením je redukce množství zubního plaku v dutině ústní léčeného pacienta. Dokonalá ústní hygiena je základním protizánětlivým a protiinfekčním opatřením.Bez ní není naděje na výraznější léčebný úspěch.Obecně lze říct,že léčba parodontitidy sestává z několika fází.

 

Začíná se takzvanou hygienickou fází.Pacient přichází do ordinace dentální hygienistky,která provede úvodní vyšetření,vybere optimální techniku čištění zubů pro tohoto pacienta,vybere správné hygienické pomůcky a naučí ho tyto pomůcky používat.Odstraní měkké i tvrdé povlaky zubů,vyřeší povrchové záněty na gingivě a připraví pacienta tak, aby parodontolog mohl provést ošetření parodontálních defektů pod dásní.V ordinaci dentální hygienistky jsou to zpravidla tři návštěvy. Během této fáze se zároveň provádějí některé další nutné stomatologické zákroky, např. se odstraňují zuby, které nelze v dutině ústní udržet, předělávají se špatné výplně, odstraňují nevyhovující protetické práce atd.
Po tomto ošetření přechází pacient do druhé fáze, nazvěme ji fáze konzervativního ošetřeníparodontu.
 
Konzervativní proto, že se nepoužívá chirurgický postup.K tomuto ošetření používáme speciální nástroje,tzv, kyrety a někdy se toto ošetření označuje jako kyretáž nebo deep scaling. Ošetření provádí parodontolog nebo  dentální hygienistka a spočívá v tom, že se pomocí kyret ošetří povrch kořene zubu pod dásní. Ošetření je zdlouhavé, provádí se zpravidla ve dvou dnech, jeden den polovina zubů a druhý den druhá polovina.Celé by se to mělo zvládnout nejpozději do 48 hodin,lépe do 24 hodin,jinak dochází k reinfekci již dříve ošetřených míst.   Ošetření provádíme v místním znecitlivění a je tedy bezbolestné. Není potřebná pracovní neschopnost a pacient po výkonu není nijak indisponován a nepotřebuje tedy žádný doprovod. Po odeznění anestezie se může objevit mírná citlivost ošetřených zubů a dásní,zpravidla však do druhého dne ustoupí.Pokud pacient cítí potřebu použít lék proti bolesti, je to možné (např. Aulin, Ibalgin, Ataralgin apod.).
 
V současné době je možno toto ošetření spojit s ošetřením parodontálních chobotů laserem.Jedná se o prakticky nejúčinnější způsob konzervativního ošetření parodontálních tkání. Laser je schopen ,na rozdíl od kyret, ošetřit i měkké tkáně a spodní část parodontálního chobotu,tedy povrch kosti.Jeho použití podstatně zlepšuje hojení tkání,zvyšuje likvidaci infekce a snižuje potřebu chirurgické léčby parodontitidy/tedy operativních postupů/.Dalším pravidelně používaným zařízením pro konzervační léčbu je ultrazvuk.Parodontolog nebo hygienistka s pomocí speciálních ultrazvukových koncovek ošetří povrch kořene a to i na obtížně přístupných místech/ např. v rozdvojení kořenů/ a umožní tím přihojení poškozené dásně k zubu. V praxi se běžně k ošetření parodontu používají kombinace všech výše uvedených postupů a zejména použití laseru  posunulo možnosti konzervativních postupů o notný kus dopředu.
 
Po této fázi ošetření následuje fáze hojení ošetřených tkání.Trvá zpravidla 8 – 10 týdnů, během kterých pacient provádí co nejdokonalejší ústní hygienu tou technikou , kterou se naučil u dentální hygienistky.Tato fáze je završena kontrolním vyšetřením, kde parodontolog proměří hloubky parodontálních defektů,zhodnotí stav zhojení a rozhodne o dalším postupu ošetření. Zde se pak cesty pacientů rozdělují.Ti, u kterých je parodont po konzervativním ošetření zhojen a zároveň je jejich každodenní péče o zuby na dobré úrovni ,jsou zařazeni do fáze podpůrné a udržovací léčby (do tzv. recallu). Ti pacienti, jejichž parodont není zcela zhojen, ale jejich domácí péče o chrup je na dobré úrovni ,jsou zařazeni zpravidla do chirurgické fáze léčby.A ti z pacientů,jejichž parodont není dostatečně zhojen a zároveň jejich domácí péče o chrup není dostatečná, přichází s nánosy zubního plaku a kamene,s krvácející dásní nebo dokonce s hnisajícími defekty, jsou zařazeni zpět na začátek do fáze hygienické.
 
Další fází léčby parodontitidy je fáze chirurgická. Do této fáze jsou zařazeni  pouze ti z pacientů, u kterých konzervativní ošetření parodontu sice situaci zlepšilo, ale nevedlo k úplnému vyřešení problému.Jasnou podmínkou je naprosto vyhovující domácí péče o zuby.Pomocí operativních postupů se řeší zbytkové parodontální choboty, upravuje se kostní tkáň poškozená zánětem popřípadě se obnovují anatomické poměry na parodontálních tkáních tak, aby tyto tkáně mohly plně obnovit svou funkci. Moderní chirurgické postupy umožňují nahradit poškozené tkáně závěsného aparátu pomocí řízené tkáňové regenerace i u zubů, které byly před pár lety jednoznačně určeny k extrakci.
 
K tomu se používají tzv. biomateriály buď heterogenního původu/ např. z hovězí chrupavky/ nebo alloplastického původu / na bázi vápenatých minerálů/.Po umístění takovéhoto materiálu do parodontálního kostního defektu a sešití měkké tkáně dojde v průběhu 6 – 9 měsíců k postupnému vstřebávání tohoto materiálu organismem a k jeho nahrazení nově vytvářenou kostní tkání. Tímto způsobem lze řešit i velmi pokročilou ztrátu kostní tkáně a udržet tak ve funkci řadu zubů určených ještě nedávno k odstranění. Samozřejmě tento způsob ošetření není zcela univerzální a jeho vhodnost pro konkrétního pacienta je třeba pečlivě zvážit vždy po dokonalém klinickém a rentgenovém vyšetření (někdy i po CT vyšetření).
 
Obecnou nevýhodou chirurgických postupů ošetření parodontitidy je úbytek měkkých tkání parodontu tedy stav, kdy dochází k ústupu dásní a prodloužení zubů. Nelze tomu žádným způsobem zabránit, jedině výkony řízené tkáňové regenerace jsou schopny, ale jen do jisté míry,tento úbytek omezit.Po provedeném chirurgickém výkonu nebo i několika výkonech následuje opět fáze hojení. U řízené tkáňové regenerace zhruba 9 měsíců, u ostatních operací zpravidla 3 měsíce.Pak následuje vybělení zubů (pokud má o to pacient zájem) a opět kontrolní vyšetření stavu parodontu a to znovu pacienty rozdělí.Ti, kteří už nepotřebují žádné jiné ošetření, jsou zařazeni do fáze udržovací a podpůrné léčby.Pacienti, kteří potřebují další ošetření, jsou zařazeni do fáze rekonstrukce chrupu.
 
Důležitou fází léčby parodontitis je fáze rekonstrukční. Jejím hlavním úkolem je obnovit funkční schopnost chrupu a jeho estetiku.Zhotovují se koruky, můstky, provádí se ortodontické ošetření (rovnátka), zavádějí se implantáty nebo se zhotovují gingivální epitézy (je to vlastně umělá náhrada dásní, které po léčbě ustoupily a zhotovuje se ze silikonu.Obnovuje tak přirozenou estetiku zubů a dásní).
 
Závěrečnou fází léčby je fáze udržovací a podpůrné léčby, častěji označovaná jako tzv. recall. Hlavním úkolem této  části  léčby je udržet dosažený stav parodontu, zabránit další progresi onemocnění a udržet chrup pacienta ve funkčním stavu po co nejdelší dobu. Základní podmínkou uspěchu v  této fázi  léčby je zase naprosto dokonalá ústní hygiena. Tato fáze vlastně trvá po celou dobu, po kterou si pacient přeje udržet vlastní zuby v dobrém stavu. Skládá se z opakovaných kontrolních vyšetření a ošetření v ordinaci dentální hygienistky a parodontologa. 
 
Během těchto návštěv se hodnotí stav ústní hygieny, stav parodontálních tkání, podchycuje se progrese onemocnění, odstraňují se měkké a tvrdé povlaky zubů, které se i přes dokonalou hygienu v ústech tvoří,zejména na místech obtížně přístupných, na místech se stěsnáním zubů, v okolí a pod protetickými rekonstrukcemi nebo v okolí implantátů.
 
Z výše uvedeného vyplývá, že léčba onemocnění parodontu je poměrně dlouhodobý a složitý proces,ve kterém hraje hlavní roli dokonalá hygiena dutiny ústní. Rozhodující měrou se na výsledku podílí sám pacient.Úkolem lékaře a dentální hygienistky je provést pacienta úskalím této léčby a svými zákroky a výkony vytvořit podmínky pro dobrou domácí péči.
 
Hodnocení výsledků úspěšnosti léčby vychází z klinických a  rentgenových vyšetření. Za úspěch léčby považujeme stabilizovaný stav/to znamená, že tyto výsledky byly zjištěny opakovaně v průběhu kontrolních vyšetření/, kdy sondovací hloubky v okolí zubů nepřevyšují 3 mm, nejsou známky krvácení   po sondáži,zuby jsou ve funkčním stavu a v přijatelné estetice, nebolí, pacient je schopen udržovat dokonalou ústní hygienu a rentgenové vyšetření opakovaně v intervalu minimálně 2 roky neprokazuje progresivní ztrátu kostní tkáně.
© Všechna práva vyhrazena
Proudly powered by WordPress | Theme: Sparker by Canyon Themes.